Dvacet čtyři dní před zahájením světového šampionátu v hokeji přišel do českých kin film Mistři. Časová souvislost filmu s domácím mistrovstvím světa je však úplně náhodná. „Inspirací pro nás byl samozřejmě triumf českých hokejistů v Naganu. Film jsme připravovali zhruba čtyři roky. Když jsme na něm začínali pracovat, vůbec jsme nepočítali s tím, že premiéra bude zrovna před mistrovstvím světa v České republice,“ říká režisér a spoluautor scénáře Marek Najbrt.

 

Spolu s Robertem Geislerem a Benjaminem Tučkem se ke konečné podobě scénáře propracovávali  tři roky. „Roberta Geislera původně napadlo, že bychom mohli udělat operu nebo divadelní hru, nakonec jsme ale vsadili na film,“ říká Najbrt. „Nejvíce práce nám dal scénář a pak také shánění peněz,“ dodává. Film stál celkem 16 milionů korun. „Ve středu jsme měli první předpremiéru, vyšly i velice pozitivní kritiky, takže se těším na to, jak se filmu bude dařit dál,“ doufá v úspěch svého prvního celovečerního debutu Najbrt.

 

Natáčení filmu začalo 22. října a skončilo 10. prosince loňského roku. V době největších mrazů štáb pracoval ve středních a západních Čechách, na zimním stadionu v Benešově, v Lochotíně ve vojenském prostoru Hradiště a v Louči nedaleko Prahy. „Nejnáročnější natáčení bylo ve vojenském prostoru Hradiště ve vesnici Lochotín,“ stěžuje si kameraman Miloslav Holman. „Mlha se střídala s prudkým sluncem a ještě ke všemu měli vojáci cvičení. Štáb byl upozorněn velením, že si nemá všímat zamaskovaných vojáků. To bylo dost stresující, protože jsme nevěděli, co je křoví a co voják. Člověk se bál si i odskočit.“ Režisér Marek Najbrt obsadil většinu rolí známými divadelními herci. Ve filmu hrají mimo jiné i Jiří Ornest a Jan Budař z  Divadla na Zábradlí.

 

V jedné z rolí se objeví i holandský herec Will Spor. Největší „obět“ přinesl snímku herec Leoš Noha: „Kvůli roli hostinského Karla jsem musel přibrat patnáct kilo a nechat si narůst vlasy a vousy, už se těším až to všechno shodím,“ plánoval.

 

Hrdiny filmu je osm lidí ze zapadlé vesnice v česko – německém pohraničí. Na všech se podepsala bída, nezaměstnanost, invalidita, nevěra. Milují se, podvádějí, ale všichni po něčem touží, něčemu věří a občas uvěří i velkým nesmyslům. Hospodský Karel věří, že má hospodu a milující ženu Zdenu. Ta věří, že ji miluje autobusák Milan, který se už vidí na lince k moři. Josef věří, že má kamarády a není Cikán. Spolu s Karlem věří místnímu alkoholikovi Bohoušovi, že svými vizemi spasí jejich finanční situaci. Zatímco životem zklamaný Jarda už nevěří vůbec ničemu. Přestože se všichni v podstatě nesnášejí, nemají co dělat, a tak od svých problémů utíkají ke společnému sledování hokeje. Ve vesnici jsou všeho všudy jen dvě televize, proto se na hokej chodí dívat do hospody. Mistrovství světa je naprosto nadchne a na pozadí hokejové hry odkrývají své city i životní hodnoty a vytváří si vlastní „šťastné iluze“, kdy jsou všichni mistry světa.

 

„Mistři, to je film o iluzích. Hokej – a sport vůbec – je naše velká národní iluze, k níž se spousta lidí upíná,“ charakterizuje svůj film Najbrt. „Úplně na začátku byla fascinace fenoménem, že nějací chlapi, kteří hrajou s černým pukem někde za oceánem, se můžou stát národními hrdiny, kdy celý národ má pocit, že se stalo něco zásadního, něco obrovskýho, něco historickýho, a tak se to i oslavuje. Přitom se nic zásadního ani historickýho nestalo,“ říká scénárista Robert Geisler.

 

Fandit si musíme sami, Švédové to za nás neudělají. Tak zní jedna z klíčových vět filmu. A jak fandí jeho tvůrci a protagonisté? „Já jsem jednou zažil ten triumf, jak ho měli hokejisti v Naganu. Já byl v Brně v hospodě. Můj kamarád Ríša Zich mě přesvědčil, ať jdu, říkal, že nebudu litovat, že to bude kotel. A měl pravdu. Ríša fandil tak, že přišel o hlas, pak na Náměstí Svobody vylezl na morový sloup, řval Hašek na Hrad tak, že pak tři dny nemluvil. Celý náměstí řvalo s ním. Ríša, jak z toho byl v euforii hodil do davu svoji bundu. Asi jak měl pocit, že jsou všichni ti lidé jeho kamarádi. Pak euforie opadla a on zjistil, že v bundě měl mobil a všechny doklady,“ popisuje své hokejové fandění Jan Budař, kterého proslavila role ve snímku Nuda v Brně. „Když vidim ty kluky hokejistický, jak se po zápase radují nebo stojí v řadě a zpívají hymnu, pláču,“ vykládá své pocity Klára Melíšková, představitelka Zdeny. A co na to režisér Najbrt? „Já jsem velký fanoušek v tom reprezentačním smyslu. Na mistrovství se hrozně těším a šel bych strašně rád, tak doufám, že ještě zbyl nějakej ten lístek,“ dodává.

 

Jana Rýznerová, spolupracovnice OV MS