Třiadvacet let trvalo československým hokejistům, než se znovu vyšplhali na světový trůn. Stalo se tak na domácí půdě v Praze, po devíti letech hegemonie reprezentace SSSR. Tým trenéra Vladimíra Kostky, opřený o skvělého Vladimíra Holečka v brance, řízné obránce Františka Pospíšila s Oldřichem Machačem a bratry Jaroslava a Jiřího Holíkovi, Václava Nedomanského či Ivana Hlinku v útoku, prošel bez porážky turnajem hraným dvoukolově se šesti týmy bez účasti zámořských celků.

Pár týdnů předtím se Čechoslováci v prvním samostatném olympijském turnaji v japonském Sapporu museli spokojit s bronzovými medailemi za SSSR a USA. Pražský šampionát byl možností k odvetě. A českoslovenští reprezentanti nezaváhali. Spolehlivě vítězili nad papírově slabšími soupeři a v první ostré zkoušce přehráli o tři branky Švédsko. V úvodním ze dvou klíčových duelů se Sovětským svazem využili slabší formy ruské obrany a i když vedení nakonec neudrželi, remízou 3:3 po dramatickém boji udrželi s favorizovanými Sověty krok v tabulce šampionátu.

Dalším důležitým krokem k titulu byla druhá výhra nad Švédy v odvetném utkání. Seveřané vedení kanadským trenérem Harrisem velmi dobře bránili a zlomily je až ve druhé třetině dva rychle po sobě jdoucí góly v Holmqvistově síti. Závěr navíc soupeři neusnesli psychicky, a tak Československo výhru 2:0 s přehledem uhájilo.

Na cestě k vysněnému zlatu ale ještě stála sborná v čele s Treťjakem, Malcevem a nejlepším střelcem šampionátu Vikulovem. Po remíze se Švédskem potřeboval tým SSSR k jubilejnímu desátému titulu vyhrát. Před beznadějně vyprodanou Sportovní halou ale domácí tým zaskočil nepříliš jistou obranu soupeře dvěma góly hned v první třetině. V prostřední části se soupeři podařilo snížit na 2:3, ale nervydrásající poslední dvacetiminutovku obětavě hrající Čechoslováci v čele s famózním Holečkem zvládli. Už před posledním utkáním s Finskem se stali mistry světa a korunovaci si zkazit nenechali: Finy rozstříleli 8:2 a kapitán týmu František Pospíšil mohl po závěrečném hvizdu učinit to, po čem marně toužily generace hokejistů před ním – po zásluze zdvihnout světovou trofej a navíc před vlastním publikem.

Do galerie šampiónů mohla po letech přibýt jména dalších Čechů a Slováků.

Mistři světa – brankáři: Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla. Obránci: František Pospíšil, Oldřich Machač, Josef Horešovský, Jiří Bubla, Milan Kužela, Rudolf Tajcnár, Vladimír Bednář. Útočníci: Jaroslav Holík, Jiří Holík, Jan Klapáč, Jiří Kochta, Václav Nedomanský, Július Haas, Vladimír Martinec, Ivan Hlinka, Bohuslav Šťastný, Josef Paleček. Trenéři: Vladimír Kostka, Jaroslav Pitner.