Pražská Štvanice, dlouhá léta hokejový svatostánek, se stala symbolicky svědkem definitivního nástupu československého ledního hokeje do absolutní světové špičky. Až do roku 1947 totiž světovým šampionátům s jedinou výjimkou (Velká Británie v olympijském Garmisch-Partenkirchenu 1936) jasně vévodily zámořské týmy. Ale Kanaďané do poválečné Prahy nedorazili a kvality amerického výběru zdaleka nedosahovaly úrovně předválečných let.

Čechoslováci, podporovaní nadšenými diváky, chtěli indispozice zámoří využít. Na úvod turnaje si podali Rumunsko 23:1, pak se sice poněkud zapotili s černým koněm soutěže Rakušany (13:5), ale následné snadné výhry nad Polskem (12:0), Švýcarskem (6:1) a doslova střelnice s Belgičany (24:0) dodaly týmu před důležitým duelem s výbornými Švédy náležité sebevědomí.

Jenže jubilejní 160. mezistátní utkání se československým hokejistům nevydařilo. Prohra 1:2 po nevalném výkonu před zraky prezidenta Edvarda Beneše rozesmutněla nejen nabitou Štvanici, ale prostřednictvím rozhlasového přenosu celou republiku. Naděje na první historické zlato se předposlední den šampionátu rozplynula. Naopak Švédové měli důvod k oslavám a k titulu mistrů světa jim už dopředu gratuloval i král Gustav.

Jenže zázraky se občas dějí i v hokeji. Švédové, kteří v předchozím průběhu turnaje už jednou klopýtli se Švýcary (4:4), potřebovali potvrdit zlaté medaile výhrou s Rakušany. A ti se na velkého, leč oslavami poněkud unaveného favorita zápasu vytáhli. Drženi nad vodou výtečným výkonem svého brankáře Hubera soupeře zaskočili. Rozhlasová reportáž postupně naplnila téměř prázdný stadión až k prasknutí a i s masivní podporou publika se Rakušanům dařilo držet vedení 2:1.

Poslední minuty se pro Čechoslováky nekonečně vlekly, ale Švédové už gól vstřelit nedokázali a Štvanice i celá republika propukla v nadšení. Diváci zasypali rakouské hráče květinami, čepicemi, k brankáři Huberovi dokonce údajně připlul po ledě i zlatý zapalovač. Pražský hotel AXA, kde rakouský tým bydlel, oblehli šťastní čeští fanoušci a oslavy nebraly konce. Tým našeho jižního souseda touto výhrou přeskočil v tabulce Švýcary a po zásluze vybojoval bronzové medaile, zatím poslední cenné kovy Rakouska v historii velkých hokejových akcí.

Svěřenci trenéra Mika „Matěje“ Buckny nabídnutou šanci na titul využili. V závěrečném zápase turnaje zdolali celek USA přesvědčivě 6:1 a s dvanácti body se znovu vyhoupli do čela tabulky.  Třiadvacátý únor 1947 stal mezníkem v historii československého a později českého hokeje.

Mistři světa 1947 – brankáři: Bohumil Modrý, Zdeněk Jarkovský. Obránci: František Pácalt, Miroslav Sláma, Josef Trousílek, Miloslav Pokorný, Vilibald Šťovík. Útočníci: LadislavTroják, Vladimír Zábrodský, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Vladimír Bouzek, Karel Stibor, Josef Kus, Jaroslav Drobný. Trenér: Mike Buckna.