print
Rok 1976: Další náplast na olympiádu


Tři roky po triumfu z Prahy se československý tým musel na světových šampionátech opět dívat, jak se ze zlatých medailí radují „Sověti“. Až přišel čtvrtý, opět olympijský, konaný „za humny“ v polských Katovicích. A historie se opakovala. Nejprve si svěřenci trenérů Karla Guta a Jána Staršího nechali proklouznout mezi prsty olympijské zlato (po těsné prohře 3:4 v nervydrásajícím duelu se SSSR), aby se pak tradičnímu rivalovi revanšovali suverénním výkonem na mistrovství světa.

Katovický šampionát zastihl československou reprezentaci ve skvělé pohodě. Soutěž byla po sedmi letech rozšířena na osm týmů, mírně zdramatizována zavedením finálové skupiny a poprvé zpestřena účastí profesionálů ze zámoří. V minulosti totiž kanadské a americké celky tvořili amatérští hráči. Kanada svůj tým do Polska opět nevyslala, ale Američany přijel reprezentovat výběr posílený sedmi hráči dvou profesionálních minnesotských klubů: North Stars a Fighting Stars. Několik jednotlivců ze zámoří posílilo i výběry Švédska a Finska. Účast profesionálů nebyla jen pouhým zpestřením. Tvrdá a přímočará hra amerického týmu sice na absolutní špičku nestačila, ale po posledních místech amerických výběrů v předchozích dvou účastech (1971 a 1975) byl postup do finálové čtyřky úspěchem.

Českoslovenští hokejisté vstoupili do turnaje impozantně. Outsiderům z NDR dali deset gólů, domácímu týmu ještě o dva více a první branku inkasovali až od Švédů po 175 minutách účinkování na šampionátu. V brance opět zářil Jiří Holeček a v útoku řádilo především trio Vladimír Martinec, Jiří Novák, Bohuslav Šťastný a s nimi další elitní střelec Milan Nový. Spanilá jízda turnajem pokračovala výhrou nad Finy 7:1 a nad ambiciózními USA 10:2.

Tradičně klíčový pro vývoj turnaje byl náš duel se SSSR. Sílu výběru trenéra Kulagina poněkud oslabila zranění Malceva, Šadrina a Kapustina, takže zápas dohrávalo jen osm útočníků. Sborná, která první den turnaje senzačně podlehla podceňovaným Polákům 4:6, sice měla zpočátku navrch, ale Čechoslováci s masivní podporou katovického publika vývoj zápasu zvrátili a výhrou 3:2 položili základ budoucího triumfu. Po základní části turnaje měli plný počet bodů a výmluvné skóre 54:7.

Do finálové skupiny se navíc započítávaly výsledky ze základní části, a tak měli svěřenci trenérů Guta a Staršího výbornou startovní pozici. Tu ještě potvrdili výhrou 5:1 nad Američany. A protože současně Sověti nestačili na výborně hrající Švédy (3:4), bylo už dvě kola před koncem turnaje o zlatých medailích pro československý celek rozhodnuto. Šestibodový náskok před dvojicí největších soupeřů byl nesmazatelný…

Naši hokejisté se ale do předčasných oslav nepustili a svou skvostnou cestu šampionátem završili i ve zbývajících duelech. Nejprve výhrou 5:3 prakticky vzali Švédům naději na stříbrné medaile a v posledním vystoupení se nenechali pokořit ani v odvetě s dosluhujícími šampióny ze Sovětského svazu. V nádherném duelu je nezlomilo ani rychlé vedení soupeře a nadšeným, disciplinovaným výkonem podpořeným „životním“ večerem mladého Františka Černíka, autora hattricku, dotáhli z 1:3 na konečnou remízu 3:3.

Kolektivní triumf doplnila i nebývalá smršť individuálních ocenění. Trojice Vladimír Martinec, Milan Nový, Jiří Novák se s devíti brankami podělilo o trofej pro nejlepšího střelce turnaje. Martinec vyhrál kanadské bodování a spolu s Jiřím Holečkem, Františkem Pospíšilem a Milanem Novým zajistil československým reprezentantům i drtivou převahu v All Star. Nadvládu Československa uznal i direktoriát soutěže. Poprvé v historii oficiálního vyhlašování nejlepších hráčů na jednotlivých postech, založené v roce 1954, vyhlásil trojici nejlepších hráčů tvořenou reprezentanty jen jedné země: Holečka, Pospíšila a Martince. Podobný kousek se až dosud podařilo zopakovat jen jednou – v Moskvě 1979 trofeje ukořistili výhradně domácí (Treťjak, Vasiljev a Michajlov).

Mistři světa 1976 - brankáři: Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla. Obránci: Oldřich Machač, František Pospíšil, Jiří Bubla, Milan Kajkl, Milan Chalupa, Miroslav Dvořák, František Kaberle. Útočníci: Vladimír Martinec, Jiří Novák, Bohuslav Šťastný, Marián Šťastný, Ivan Hlinka, Jiří Holík, Eduard Novák, Milan Nový, Jaroslav Pouzar, František Černík, Peter Šťastný. Trenéři: Karel Gut, Ján Starší.

[ Back ]