print
Je konec. Hráči se rozjeli domů

Jen sedmnáct lovců autogramů postávalo před hotelem Corinthia, kde se hokejoví reprezentanti balili a okolo poledne se postupně vydávali na cestu domů. Dosud bojovali se zklamáním společně, zašli na večeři a na skleničku.

 

Teď, den po vyřazení z mistrovství světa, se s ním musí poprat každý sám. "Člověk se uzavírá sám do sebe a uvědomuje si až postupně, co se stalo," říká útočník Radek Dvořák. Před hotelem Corinthia panuje čilý ruch. S českými hokejisty se loučí agent Rich Winter, z auta vystupuje Nicklas Lidström. Zrovna přiletěl z ruzyňského letiště, v semifinále posílí švédskou defenzivu.

 

Tak to vypadalo ve čtvrtek dopoledne, den po vyřazení českých hokejistů ve čtvrtfinále mistrovství světa. Ospalé a smutné tváře reprezentantů ostře neladily k usměvavým Švédům, kteří měli volný den. Až v pátek se začnou připravovat na semifinále. V něm je místo favorizovaných domácích čeká tým USA. "Je to šok," říkal o vyřazení českého mužstva útočník Daniel Alfredsson, který se na druhé čtvrtfinále díval v televizi. "Měli smůlu, nájezdy už jsou o štěstí. "Ale tak už to chodí, Američané hráli výborně," myslí si.

 

Hokejisté vyrazili na společnou večeři a pak se přesunuli zapít žal do diskotékového klubu Demínka. Někteří vydrželi celou noc. Trenér Slavomír Lener seděl u skleničky vína v klidném zázemí hotelu s asistentem Vladimírem Růžičkou. "Ten v šest hodin na gauči usnul," vyprávěl kouč ve čtvrtek na posledním hromadném setkání s novináři.

 

Dopoledne pendloval mezi hotelem a Sazka Arenou autobus, hráči jezdili střídavě tam a zpět pro hokejovou bagáž. A s posmutnělým výrazem ve tváři se loučili jeden s druhým. "Sotva jsem se začal trošku zapojovat, vypadli jsme," litoval zjevně unavený Martin Havlát, než se vydal na cestu domů do Brna. Většinu mistrovství proležel kvůli virovému onemocnění. Opačným případem je forvard Michal Sup, jenž vypadl ze sestavy s tím, jak se do ní zapracovával Havlát. "Jak by mi asi mohlo být?" soukal ze sebe slávistický útočník, který rozhodující duel sledoval jen z tribuny. "Nechtěl jsem tomu věřit. A asi jsem nebyl jediný," popisoval pocity bezprostředně po prohraném zápase.

 

"V kabině po zápase bylo ticho, až časem si člověk uvědomí, co dál," vyprávěl s dvanáctihodinovým odstupem útočník Radek Dvořák. "Když Jirka Dopita nedal poslední nájezd, dlouho jsem tomu nemohl uvěřit. To je holt krutost sportu, celý turnaj hrajete skvěle a pak stačí jeden zápas a jedete domů," říkal rychlý útočník.

 

Ženatým otcům pomohou zapomínat rodiny, v tom to mají lehčí než ti bezdětní. Slavomír Lener plánuje vyrazit do zahraničí, aby měl klid. "Dcera tancuje v Amsterdamu, tak ji tam možná vezmu," plánoval. "Malá mi zlepší náladu. Manželka s ní přiletí v sobotu z Ameriky," říkal zase obránce Roman Hamrlík, který den počká v Praze, než se vypraví do rodného Zlína. I Jihočech Radek Dvořák ještě kvůli rodině zůstává chvíli v Praze. "Projdeme se po městě a pak zpátky do Budějovic. S rodinou je to jednodušší. Ale pořád to bolí, člověk by chtěl hrát dál, do posledního možného zápasu."

 

Více informací o MS v hokeji najdete na zpravodajském portálu iDnes.cz

http://hokej.idnes.cz

[ Back ]