HISTORIE

První pokus dát řád a smysl do té doby neorganizovanému bruslení s hokejkou ve Švýcarsku přišel už v roce 1904, kdy pár nadšenců založilo "Ligue de hockey sur glace de la Suisse romande". Až o další čtyři roky později se datuje vznik oficálního Švýcarského hokejového svazu LSHG, který má ve svém rodném listě napsáno datum 27. září 1908 a patří tak mezi nejstarší v Evropě. Jako čtvrtí v pořadí (po Francii, Čechách a Velké Británii) se Švýcaři v témže roce přihlásili i do Mezinárodní hokejové federace (IIHF) a od další sezóny rozjeli domácí kolotoč nejvyšší soutěže. Její první ročník vyhrál tým Bellerive, který ze sedmi zápasů vytěžil maximální možný počet čtrnácti bodů. I další události nabraly rychlý spád - nově vytvořená reprezentace neotálela a 23. ledna roku 1909 nastoupila k prvnímu oficiálním mezinárodnímu utkání - Anglii na turnaji v Chamonix nedali Švýcaři ani gól a prohráli 0:3. Den nato se trefili Švýcaři osmkrát, jejich soupeřem v historicky prvním vítězném duelu byl tehdejší výběr Čech, tehdy ještě patřících do Rakouska-Uherska. Švýcarů si tehdejší hokejový svět vážil a respektoval je, i proto byl jedním z prvních šéfů IIHF zvolen Švýcar - v roce 1920 usedl do nejdůležitějšího křesla ve světovém hokeji Max Sillig. V roce 1924 se Švýcaři poprvé v historii zúčastnili olympijských her v Chamonix, kde ještě na medaili nedosáhli, ale za další čtyři roky později se už na stupně vítězů pod pěti kruhy postavili. V roce 1926 se Švýcarsko stalo v Davosu mistrem Evropy, a stejného úspěchu dosáhlo i v letech 1935 a 1939. Pro švýcarský hokej "zlatá" éra trvala až do poloviny padesátých let. Švýcaři získávali pravidelně medaile na světových šampionátech a svým herním pojetím strašili i zámořské týmy. Domácí talentovaní hráči se měli od koho učit a učili se dobře. Jenže po druhé světové válce začali do Švýcarska proudit první hráči a trenéři z Kanady a ze Spojených států amerických, kteří do té doby úspěšnou švýcarskou hokejovou školu odsunuli do pozadí. V šedesátých a sedmdesátých letech už Švýcary nebrala Evropa příliš vážně - i když si tamní nejvyšší soutěž na závěr kariéry vyzkoušeli i takoví hráči, jako třeba Ivan Hlinka nebo Milan Nový. Hokejisté helvétského kříže se potáceli převážně v "B" skupině mistrovství světa, když už se jim povedlo postoupit mezi elitu, nebyly výjimkou porážky o patnáct a více branek. Kolísavé výkony Švýcarů zavály tamní reprezentaci dvakrát dokonce až do skupiny "C" mistrovství světa a s tamním hokejem to několik let vypadalo všelijak - jen ne dobře. V poslední době se už zase výkonnost Švýcarů stabilizovala aspoň natolik, že se stali pravidelnými účastníky bojů v elitní skupině světového šampionátu. V roce 1998 dosáhlo v domácím prostředí Švýcarsko na jeden z nejlepších výsledků v seniorské kategorii v posledních letech, v boji o bronz prohrálo s Českou republikou a skončilo čtvrté. Na šampionátu v roce 2003 v Helsinkách postoupili Švýcaři do čtvrtfinále, ve kterém ztroskotali na později bronzových Slovácích.

Stabilní úroveň má tamní nejvyšší soutěž, která nabízí zajímavou podívanou. I když to třeba s reprezentačním týmem nevypadá tak, jak by si fanoušci přáli, klubové soutěže je nezklamou. V tamní nejvyšší soutěži hraje řada olympijských vítězů nebo mistrů světa, týmy staví své výkony na elitních hokejistech z Ruska, Švédska, Finska, Kanady nebo Česka. Firmy v ekonomicky silném Švýcarsku dávají do hokeje značné prostředky, což se projevuje i v práci s mládeží.

WEBOVÁ STRÁNKA
www.sehv.ch

STATISTIKY
Přehled výsledků a plánovaných akcí v sezóně 2003/04 naleznete ZDE

MEDAILE
Mistrovství světa – zlato: -
Stříbro: 1x - 1935.
Bronz: 8x - 1928, 1930, 1937, 1939, 1948, 1950, 1951, 1953.

Olympijské hry – zlato: -
Stříbro: -
Bronz: 2x - 1928 (Sv. Mořic), 1948 (Sv. Mořic).

HRÁČI
Největší hvězdy: Bibi Torriani.

Nejlepší hráči v NHL v ročníku 2002/2003: David Aebischer (Colorado Avalanche, brankář, 22 zápasů, průměr branek 2,43, úspěšnost zásahů 91,57%).

Poslední dobré umístění na MS - čtvrté místo v roce 1998 - brankáři: Reto Pavoni, David Aebischer. Obránci: Patrick Sutter, Martin Steinegger, Edgar Salis, Mathias Seger, Dino Kessler, Mark Streit, Olivier Keller, Martin Rauch. Útočníci: Marcel Jenni, Gian-Marco Crameri, Reto Von Arx, Patrick Fischer, Peter Jaks, Michael Zeiter, Misko Antisin, Claudio Micheli, Ivo Rütheman, Michel Riesen, Martin Plüss, Mattia Baldi, Franz Steffen.

JAK JE VIDÍ
Rostislav Čada, bývalý trenér HC Ambri-Piotta: „Hokej znamená pro Švýcary hodně, je to po lyžování asi nejsledovanější sport. Těší se velkému zájmu médií, sponzorů i diváků. Švýcarská liga je druhá nejsledovanější v Evropě. Atmosféra při zápasech je velmi korektní a sportovní, fanoušci jsou hodně temperamentní. Třeba v italském kantonu, kde Ambri leží, se jeden den z porážky stane velká tragédie, ale za pár hodin už nikdo o ničem neví. Švýcaři chtějí pro svou ligu nejlepší zboží ve formě hráčů i trenérů a to v posledních letech hledají hlavně za mořem. Už přišli na to, že kdejaký odložený hráč nebo trenér ze zahraničí nemusí mít místo v sestavě jisté a vybírají i řekněme "inteligentnější" Kanaďany, než třeba v Německu. Do té nejužší světové špičky se ale pravděpodobně v nejbližších letech nedostanou. Švýcarským hokejistům totiž chybí pracovitost a nedokáží na sebe vzít zodpovědnost. V klubech čekají, jestli se bude dařit cizincům. Pokud ano, postupně se přidají i domácí hráči. Pokud ne, je to špatné. V roce 1998 sice Švýcarsko skončilo na světovém šampionátu čtvrté, ale do dnešní doby z toho tamní funkcionáři trochu žijí. Nepřipouštějí si, že to bylo umístění dosažené i trochu se štěstím a očekávají, že všechno půjde samo. A šanci na změnu tohoto přístupu nevidím.“