HISTORIE

Počátky hokeje v této skandinávské zemi hledají archiváři až v předminulém století, první hokejisté se objevili na Baltu v Pohjoisrantě už v roce 1899. Další téměř tři desetiletí trvalo, než dostala finská bruslařská asociace chuť přijmout nový sport do svých řad, ale roku 1927 obava z novinek přece jen povolila. Necelý rok poté, přesně 15. ledna 1928, se mezi kluby Pyrintö a Palloilijat odehrál první oficiální klubový zápas. V témže roce prohráli Finové ve svém prvním mezistátním utkání se Švédskem 1:8 a zároveň se stali členy Mezinárodní hokejové federace (IIHF).

To už bylo potřeba založit i domácí hokejový svaz. Stalo se tak přesně 20. ledna 1929 a prvními členy bylo sedmnáct klubů. Prvním oficiálním domácím mistrem se stal helsinský klub HJK. Hráči ze země tisíce jezer se postupně zlepšovali, ale na světovou špičku ani na nejbližší zeměpisné sousedy to stále nestačilo. V roce 1933 se finská reprezentace vydala vůbec poprvé za hranice své země, ale v sousedním Švédsku utrpěla porážku 1:11. Na první vítězství v mezinárodním utkání čekali Finové až do roku 1937, kdy udolali Estonsko 2:1. O dva roky později už měli činovníci tolik sebevědomí, že premiérově přihlásili své borce na mistrovství světa, v Basileji v roce 1939 ale Finsko prohrálo všech pět zápasů a skončilo třinácté.

Finové se přece jen po další usilovné práci prvního vítězného utkání dočkali, a jako by chtěli dát svému hokejovému svazu dárek k jeho dvacátému výročí - v roce 1949 porazili Norsko 7:3 a Belgii 17:2. Tři roky poté skončilo Finsko sedmé na zimních olympijských hrách v Oslo a vývoj nabral rychlý spád. V roce 1954 se Finové poprvé v historii střetli s hráči tehdejšího Sovětského svazu, od kterých se toho později mnoho naučili. Za další rok byl v Tampere otevřen první opravdu kvalitní zimní stadión, členská základna se začala rozrůstat.

Šedesát let poté, co se první Fin postavil na brusle a vzal do ruky hokejku, se země dočkala i prvního vítězství nad Švédskem, v roce 1962 už získali modrobílí lvi první evropskou medaili a za další tři roky už byli natolik zavedeným členem Mezinárodní hokejové federace, že jim bylo poprvé svěřeno pořadatelství světového šampionátu. Na něj se v Tampere zřejmě chodili dívat i budoucí hokejisté, kteří se od svých vzorů hodně naučili - v roce 1974 získalo Finsko na mistrovství světa juniorů stříbrné medaile a svět ho s definitivní platností začal brát vážně. Finů si všimla i slavná NHL, jako první Fin a jako jeden z prvních Evropanů zamířil za oceán Matti Hagman, kterého si vybral Boston Bruins. Úspěchy pak přicházely čím dál častěji - první významnou zlatou medaili pro Finsko trefil v prodloužení rozhodujícího zápasu mistrovství Evropy hráčů do osmnácti let Jari Kurri, obránce Pekka Rautakalio si zahrál v All-star Game NHL a v roce 1987 se Finové stali poprvé mistry světa - jejich triumf ve věkové kategorii do dvaceti let vidělo tehdejší Československo. Jen rok se čekalo na první olympijskou medaili, v Calgary tamní organizátoři vykovali Finům stříbro do podoby sněhových vloček. Snad poslední velká medaile, která chyběla, byla ze světového šampionátu. Bojovní Finové se jí dočkali v roce 1992 v Praze. Ve finále sice prohráli se Švédskem, ale svému největšímu rivalovi všechno vrátili o další tři roky později - ve stockholmské hale Globen porazili ve finále Švédy 4:1 a rozpoutali v hokejem žijících městech šílenství. A s Finy musí hokejový svět vážně počítat i v nejbližší budoucnosti, o kterou mají Seveřané zřejmě dobře postaráno. Před čtyřmi lety vyhrála finská osmnáctka první mistrovství světa, rok poté si na krk pověsila nejcennější kov i reprezentace do dvaceti let a na medailových příčkách nechyběly mládežnické výběry Suomi ani v dalších letech. Poslední světový šampionát seniorů se ale Finům moc nepovedl - v domácím prostředí prohráli v klíčové čtvrtfinálové bitvě se Švédskem 5:6, přestože vedli už 5:1. Zklamání fanoušků bylo o to větší, že v týmu tentokrát nechyběla prakticky žádná z velkých hvězd finského hokeje, které byly pro turnaj volné...

WEBOVÉ STRÁNKY
www.sm-liiga.fi (Finská nejvyšší domácí soutěž)
www.finhockey.fi (Oficiální stránky Finského hokejového svazu)

STATISTIKY
Přehled výsledků a plánovaných akcí v sezóně 2003/04 naleznete ZDE 

MEDAILE
Mistrovství světa - zlato: 1x - 1995.
Stříbro: 5x - 1992, 1994, 1998, 1999, 2001.
Bronz: 1x - 2000.

Olympijské hry - zlato: -
Stříbro: 1x - 1988 (Calgary).
Bronz: 2x - 1994 (Lillehammer), 1998 (Nagano).

HRÁČI
Hvězdy historie: Jari Kurri, Esa Tikanen, Lasse Oksanen, Matti Hagman, Pekka Rautakalio, Ilpo Koskela, Pekka Marjamäki, Jorma Valtonen, Urpo Ylönen, Veli-Pekka Ketola..

Nejlepší hráči v NHL v ročníku 2002 - 2003: Sakku Koivu (Montreal Canadiens - 82 zápasů, 21 branek, 50 asistencí), Olli Jokinen (Florida Panthers - 81 zápasů, 36 + 29), Teemu Selänne (San Jose Sharks - 82 zápasů, 28 + 36).

Mistři světa 1995 - Stockholm - brankáři: Jarmo Myllys, Ari Sulander, Jukka Tammi. Obránci: Timo Jutila, Mika Strömberg, Janne Niinimaa, Marko Kiprusoff, Hannu Virta, Petteri Nummelin, Erik Hämäläinen. Útočníci: Ville Peltonen, Saku Koivu, Raimo Helminen, Mika Nieminen, Jere Lehtinen, Esa Keskinen, Sami Kapanen, Juha Ylönen, Janne Ojanen, Raimo Summanen, Tero Lehterä, Marko Palo, Antti Törmänen.

JAK JE VIDÍ...
Martin Štěpánek, mistr světa z roku 2000, bývalý hráč Lukko Rauma a IFK Helsinky: "Finové mají styl hokeje založený na jednoduchosti a tvrdí se o nich, že jsou dobří bruslaři. S trochou nadsázky se dá říct, že zatímco v Čechách létá po ledě hlavně puk, ve Finsku spíš hráči. Co mají ale opravdu vynikající, je práce v rozích kluziště. Umí tam třeba perfektně odblokovat soupeře. Pořád trénují situace dva na jednoho, tři na dva a i v tom jsou dobří. Finská liga je kvalitní soutěž, o tom není sporu. A nejpopulárnější kluby? Asi Jokerit Helsinky, ale to máte stejné jako u nás se Spartou. Když přijede Jokerit do nějakého menšího města, taky nemá na růžích ustláno. Fandové jsou ve Finsku trochu chladnější než u nás, ale hokejem se rozhodně bavit dokážou."